Vysoký krevní tlak (hypertenze)
Srdce svým pravidelným tlukotem pumpuje krev do artérií (tepen) a tím samozřejmě vyvíjí na stěny krevních cév tlak – tzv. systolický krevní tlak. Tento tlak je důležitý a životně nevyhnutelný – bez něho by krev jednoduše nemohla proudit v těle, neexistoval by krevní oběh. Takový stav je neslučitelný se životem, protože do tělesných orgánů a tkání by se tak nedostával žádný kyslík a ani žádné živiny.
Navzdory tomu, že krevní tlak je pro život nevyhnutelný – když je příliš vysoký, může způsobovat vážné zdravotní těžkosti. Často se to děje tehdy, kdy se postihnutá osoba ještě cítí dobře a myslí si, že je všecko v pořádku.
Když tlak v krevních cévách stoupá
Podle definice Mezinárodní společnosti pro hypertenzi Světové zdravotnické organizace (WHO/ISH) je krevní tlak vysoký tehdy, když má systolický tlak (maximální tlak při stáhnutí srdečního svalů) hodnotu 140 milimetrů (rtuťového sloupce) nebo více a když diastolický tlak (minimální tlak krve při uvolnění srdečního svalu, resp. mezi dvěma údery srdce) je 90 milimetrů nebo více.
Podle přibližných odhadů mělo v roce 2000 na celé zemi vysoký krevní tlak asi 972 milionů lidí, ze kterých 639 milionů žilo v rozvojových zemích. To znamená, že tímto zdravotně nepříznivým stavem je postihnutá asi jedna šestina světové populace.
Vysoký krevní tlak se vyskytuje především u starších lidí. Přestože počet lidí v pokročilejším věku rok od roku na celém světě stoupá, odborníci předpokládají, že počet hypertoniků (tj. lidí s vysokým krevním tlakem) do roku 2025 překročí 1,5 miliardy. K tomuto nárůstu značně přispívá konzumní životní styl a tomu odpovídající životospráva a stravovací návyky. Kromě jiným se za nejrizikovější faktory hypertenze všeobecně považuje vysoký příjem cukrů a tuků ve stravě, nedostatek pohybu, obezita, kouření a stres.
V devíti z deseti případů se u pacientů s vysokým krevním tlakem prakticky nedá zjistit žádná konkrétní příčina jejich onemocnění. Takovému stavu se říká hypertonie (typické příznaky vysokého krevního tlaku). V ostatních případech hypertonii spouští například onemocnění ledvin nebo hormonální poruchy.
Rozšiřování krevních cév
Lidé s vysokým krevním tlakem by určitě měli změnit svoji životosprávu. Důležitými kroky v tomto směru je cvičení a celkově více pohybu a vyvážená strava. Zároveň je však potřebné upravit krevní tlak i užíváním léků. Existuje více rozdílných terapeutických přístupů na regulaci krevního tlaku.
Jedním z významných typů léčiv jsou takzvané blokátory kalciových (vápníkových) kanálů. Tato léčiva zabraňují vstupu vápníku do buněk cévní tkáně. Takto se svalové buňky cév mohou uvolňovat a cévy se mohou roztahovat. Tím získá krev více prostoru, důsledkem čeho je pokles krevního tlaku.
Další třídou léků určených na regulaci krevního tlaku jsou blokátory receptorů angiotenzinu II. Ty mají příznivý účinek i na stav stěn krevních cév. Tato léčiva působí tak, že blokují působení důležitých neurotransmiterů, které za normálních okolností stěnám krevních cév zprostředkovávají „příkaz“, aby se stáhly (kontrahovali). Blokováním receptorů těchto neurotransmiterů zabraňuje léčivo kontrakci cévních stěn a cévy zůstávají v roztáhnutém stavu.
